Leden 2013

Spring/summer wishlist ^.^

28. ledna 2013 v 20:22 | °Sajü° |  Bilder Leben
Mám špatný pocit, že blogování neutichlo jen u mě, ale v celém blogovém světě a já nezůstávám v údivu, když navštívím světové blogerky, které se tomu věnují pořád!;-) Leč bych chtěla, poslední dobou ztrácím veškerou chuť i nápady a mnohem raději zabořím nos do nažloutlých papírů mého deníku^^ Přesto mě občas přepadne jakýsi článkový amok, a chuť přidat alespoň 10 článků naráz :-) A tak jsem se jednoho dne, kdy mě pohltila opět chuť jít do všech možných obchodů a vyvrakovat je, usadila k počítači, projela moje oblíbené stránky, načež jsem si protřídila věci, které si plánuji pořídit na jaře/létě 2013 ;-) Jsou to poměrně blbosti a věci, na kterých jsem v poslední době ujetá^^ Doufám, že si pořídím alespoň polovinu z onoho seznamu :-X Bude mi přeci dvacet! ;-)

První věc na mém seznamu je v poslední době obdivovaný kartáč na vlasy Tangle Teezer, kterému jsem vůbec nevěřila, ani po přečtených recenzích, ale když jsem nedávno navštívila kadeřníka mojí sestry a vychvaloval si ho, bylo jasné, že ho MUSÍM mít;-) A po tom, co mi byl s naprostou vážností doporučený i Luckou je to první věc, kterou potřebuji pořídit. Sice je to sakra drahá hračka, ale co bych pro svoje vlasy neudělala, že? ;-)
Druhou věc, kterou si AKUTNĚ potřebuju pořídit je tato - nebo jí podobná - taška. Připomíná mi jednu od Prady, na kterou se chodím rozplývat na tumblr a můj chtíč po ní stoupá každým dnem;-)
Vůně od Versaceho je jedna z mých nejmilovanějších a kdykoli si k ní přičichnu, cítím Deni a poplašeně se otáčím, jestli je za mnou, nebo není Nenašla jsem lepší vůni a musím si jí pořídit, aspoň k těm dvacátým ;-)
O šamponu a šperku na krk toho moc říkat nemusím. Jednoduše - ICH BRAUCHE ES!^^
A Essence s Rimmelem přicházejí na trh v novém roce s novými výrobky! :-) Již několikrát jsem na mém blogu zmiňovala, že jsem posedlá laky a jejich sbírka je… solidní. Ihned jsem si proto vytvořila mezi novými odstíny laků od Essence favority, které si MUSÍM pořídit hned, jak na ně v drogerii narazím (o tom modrém budu rozmýšlet až na místě, jelikož vypadá podobně, jako již jeden co mám) a Rimmelnadchnul zvláštním odstínem, pro který poběžím také :-)

Doufám, že vás tento článek neunudil a sobě přeju, abych brzo odškrtala alespoň polovinu věcí!;-)
Koupeno: Versace Bright Crystal ✘
L´ORÉAL šampon ✘
Tasche ✘
Essence laky ✘

Dresden 1-12-2012

19. ledna 2013 v 22:02 | °Sajü° |  Zur anderen Welt
Má návštěva Drážďan proběhla po nekonečně dlouhém domlouvání, na jedničku!^^ Skutečně jsme se tam dopravili jedním luxusním autem od ŠKODA a myslím, že jsme si to všichni tři užili na maximum!! Bylo opět fajn, vyjet z Prahy, vyjet z ČR a přestože to není tak daleko, ten skvělý pocit, který jsem měla, byl nezaměnitelný. Může to znít divně, nezáleží na tom, jestli jsem v Berlíně, Norimberku nebo Drážďanech. Ten skvělý pocit, kdy se cítím naprosto šťastná a spokojená, mám kdykoli přejedu německé hranice! Všechno ze mě opadá a já se nepřestávám ani na okamžik usmívat… a už vůbec ne, když jedu s takovými dvěma blázny, jako jsou oni

Fakt, že jsem musela vstávat v půl šesté na ničem neubral. Usmívala jsem se, byla jsem naprosto hyperaktivní a natěšená na to, až mě Lucka prozvoní, že jsou před barákem. Nalíčila jsem se (jak mi bylo nařízeno!) a v sedm stála před barákem a šla se ohřát do auta, neboť ta zima byla pořádná (o tom jaká byla v NRB budu vykládat v jiném článku…)!^^ Zpívala jsem si celou cestu, smáli jsme se, povídali si a vychutnávali si zasněženou krajinu a přestože jsme pár desítek minut bloumali, nakonec jsme to zapíchli na Altmarktu a šli nakoupit do REWE. Jestli mi někdo bude vyčítat, že nakupuju v DE na výletě potraviny, potom nikdy nebyl s Lukášem, který si odnášel několik igelitek!:D A že jsem v tomhle strašná?! Na druhou stranu se mu ani nedivím. Kdo by nekoupil tak skvělé věci, jako mají tam?O_o Miluju jejich obchody s potravinami, ve kterých bych dokázala strávit několik hodin a vůbec bych se necítila hloupě!
Prošli jsme se po obchodním centru, než jsme se rozhodli jít na venkovní Altmarkt trhy, za což jsme byli rádi, poněvadž jsme tam byli v brzkých ranních hodinách a odpoledne to bylo k nevydržení! Hora lidí, samý Češi a … moje rýma!:-/ Opravdu je výborné jezdit někam s plným nosem a horečkami, ale i tak si nestěžuju. Zvládla jsem to? Zvládla. Vychutnali jsme si půlmetrový Bratwurst, který byl snad 3x lepší než v Berlíně. Přestože nejsem milovník masa, tomuhle nelze odolat! ** Zbožňuju tu chuť a nejradši bych si to dala znovu. Samozřejmě jsem to měla na půl s Luckou, protože sníst půl metru je na mě příliš!^^ Zamilovala jsem se snad ještě víc do pražených mandlí v cukru, které si zamilovala i Lucka (ano, pomohla mi sníst jeden kornout mandlí a já neváhala jeden dovést i domů!:D). Sice se mi ani trošku nechtělo domů, byla jsem ráda, když jsem zapadla do postele a dala si horký čaj.

Těch fotek je tu míň, ve skutečnosti je jich celkem dost, ale jelikož se chystá i článek o Norimberku, zvolím jen těch pár, co se daly použít!^^ A já děkuju Lucí, že jsem s ní mohla strávit další skvělý den, který jsme si spolu obě užily!♥

Die Welt steht still

12. ledna 2013 v 20:58 | °Sajü° |  Sajü
Můj nový rok začal v naprostém shonu a stresu. Prázdniny, které jsem měla až do 7.1. byly hektické ve všech směrech. Každý den nějaká návštěva, každý den být někde, pořádně se nevyspat a hlavně - nemoci být zachumlaná v peřině, číst si, dívat na film a jen relaxovat^^ Nic z toho mi ale bohužel v novém roce nebylo dopřáno, a já doufám, že se to aspoň na jeden den změní a já si tohle všechno vážně budu moci dopřát :-)

Jestliže se někomu jeví nefér, že 11.1. - v den voleb, jsme měli opět, coby škola kam se chodí volit volno, garantuji, že za vítězné se dá považovat pouze spánek do dvanácti. Zbytek bych okomentovala nudným - zbožíznalství, notebook, hodně papírů, zbožíznalství všude, kam se podíváš a v hlavě temno. A asi takhle vypadají mé všechny všední dny ;-) Jelikož jsem člověk, který když píše, píše rád dlouze a o něčem, nebylo o čem mluvit, jelikož maturita se nebezpečně blíží a když si uvědomím, že za nějakých 100 dnů mám maturovat, připadá mi to neuvěřitelné!:-@ A ty řeči: "To zvládneš, já ti věřím!" mi lezou tak neskutečně na nervy, že se můžu svěřovat s mými pocity jen Lucce, která mě v tom chápe momentálně nejvíc a jen přikyvuje svou blonďatou kšticí.

A když už se zmiňuju o Lůce, ona je právě ta, která mě přivádí na jiné myšlenky, za což jsem jí vděčná. Je až neuvěřitelné, jak moc nás čtvrtý ročník spojil a svedl naše cesty ještě víc dohromady. Trávíme spolu najednou strašně času a mě je líto, že to tak nebylo od první chvilky, kdy jsme se v 1. ročníku poznaly Mluvíme o všem a zároveň o ničem a ona je teď tím bodem, který mi drží úsměv na tváři, který mě drží za ruku, když mluví o maturitě a se kterou sdílím zvrácené myšlenky. Ano. Zvrácené (Ona čte 50 odstínu šedi a skutečně stačí, aby o tom vykládala JEN ona a… je to v koncích!:D). Ve středu jsem měla tak skvělou náladu, jako jsem neměla už dlouho. Od rána jsem se všemu smála, vtipkovaly jsme a dělaly si srandu ze všeho a ze všech. Vrcholem bylo, když se mě ptala, jestli znám jméno JOSE (vyslovené stejně, jako je psané!). Nemusím ani popisovat, že jsem se vážně vydržela smát 20 minut, takže z velké přestávky jsem neměla vůbec nic, jen hromadu slz a bolest břicha!:D Totiž její pohled, když se dozvěděla, že se to čte CHOSE byl k nezaplacení A možná to byl ten impuls, abych u nich nečekaně ten den spala, možná zpráva od Lukáše, kde se jí zrovna v ten nejlepší den všech dnů ve škole ptal, jestli u nich nebudu a ani nevím jak, už jsem byla u nich doma, v Lucčiných velkých teplácích, které mi s každým krokem padají a vychutnávala jsem si celý den. Večer jsme dokončili velkým opitím se z vína - ano, 5 skleniček mě vážně skolilo a tak, jak jsem se cítila, jsem se necítila ani před 5 lety, kdy jsem poznala svojí míru!:D Ve čtvrtek to už bohužel tak slavné nebylo, jelikož jsem jela do školy s kocovinou, unavená, jelikož jsme spali necelé 2 hodiny a přesto, jak jsme si plánovaly, že to prospíme, nic z toho nám nevyšlo a já usnula až v noci, jelikož jsem si nemohla odpustit dělání věcí do školy :D Zkráceně jen povím, že to byl ÚŽASNÝ večer, ze kterých mám plno vzpomínek, myšlenek a nad kterým budu přemýšlet ještě hodně dlouho Zbožňuju je. Oba dva

A další věc, která mě přivedla na jiné myšlenky, byla dnešní šíša s Deni^^ Je fakt, že v našem přátelství občas chmury jsou, většinou se týkají jednoho a toho samého člověka, který nás na pár měsíců rozeštve, ale pak není důvod, proč to nenapravit a uznávám, že dnešní odpočinkový - turecký den jsem si užila naprosto perfektně! Bylo skvělé sedět, smát se všemu, povídat si o možném i nemožném, vyříkat si určité věci, které mě tížily a cítit se tak dobře, jak to umím jen s :-) Nezáleží na tom, kdo a co si o tom myslí, je to jen na nás a ty dva měsíce neustálého přemýšlení, jak se mi stýská byly prostě nejspíš tím převratným okamžikem, bodem :-) A já děkuju, že jsem si mohla vychutnat divokou višeň, jasmínovo - broskvovou vodnici a Deniinu vůni od Versaceho ^^

Za měsíc a půl mě čeká ples a za pár týdnů maturita a já si přeju, aby tenhle zlomový bod, tenhle okamžik byl již dávnou za mnou, já se cítila tak dobře, jako v ty dny, které trávím s mými drahými lidmi a už neřešila NIC, jen se posouvala vpřed! :-)
Pomalu to tímto filozofickým závěrem utnu, půjdu se rozčilovat, že mi nejde tv-stream a nemůžu koukat na DSDS a čekat, až po odvysílaní bude na internetu!^^

Mějte se fanfárově a užívejte si zbytku volného víkendu!:-*
S.


Endlich zusammen ^.^

10. ledna 2013 v 17:51 | °Sajü° |  Sajü
Jsem pověrčivý člověk a věřím, že pokud se něco moc vychvaluje, zakřikne se to a pak už to není, jak má být. Přemýšlela jsem, jak tenhle článek pojmout, než jsem nechala volnost mým prstům a sobě chladnou hlavu ;-)

Rok si píšete s někým, s kým vás spojí kniha. Někdo si může myslet, že je to divné, někomu to může přijít normální. Pro mě je to dodnes zázrakem všech zázraků. Spojila nás kniha jednoho moudrého člověka a nebýt jeho knihy, mého a jejího blogu, asi bych nikdy nenarazila na tak úžasnou osobu! ♥ Dělí nás přes 400 kilometrů, měla jsem čest vidět se s ní jednou, vlastně po probuzení jsem s ní byla podruhé, ale pořád, když tenhle článek píšu, je to jako sen. Píšete si s ní e-mail, několik e-mailů týdně, poznáváte se, zjišťujete, že toho máte TOLIK společného, vlastně občas máte pocit, že za vás píše to, co by jste psali vy, máte podobné chutě, máte rádi stejné věci. Posloucháte názor té druhé, pomáháte si a v noci se cítíte bezmocní, když máte pocit, že TEĎ je ten čas, kdy jí potřebujete vedle sebe, dívat se na ní a poslouchat ty její dospělý a vyspělý rady, přestože je od vás mladší. Když prvně slyšíte její hlas, musíte se furt smát, protože je úplně jiný, než jste si představovaly. Uklidňující. Chraplavý. A její smích je jako pastva pro uši (může to znít hloupě, ale skutečně jo!).

A po roce nastane ten den, kdy má vážně přijet. Když se domlouváte, je to zvláštní, smíšený pocit, strach, úzkost. Co když to bude jiný? To je to, co mě napadalo, až dokud jsem jí neviděla se rozhlížet na hlavním nádraží, kde jsem mimochodem čekala hodinu, protože jsem nechtěla přijít pozdě. Strávíte spolu skvělé odpoledne, kdy pořád mluvíme, mluvíme (tedy mluvím), poznáváte se jinak, než pouze přes mobil a e-maily a v duchu si říkáte: "Ježiš, je tohle možný?". Pořád jí pozorujete, aby vám neunikla žádná mimika, protože v hlavě vám bzučí červené světlo, které vám podstrkuje obavy, že je to možná naposledy, kdy se vidíme. Poprvé a naposledy. Fascinují vás ještě pořád společné názory, to, jak skvěle se vedle ní cítíte, uvolněně a jako by to bylo nejméně po 100, co jste v její blízkosti. A v hlavě vám znovu bzučí červené světélko, "…že na tom nejspíš něco bude!". Máte pocit, že pár hodin - celé odpoledne, celá noc je strašně málo a chcete si toho říci co nejvíc. Máte radost, že máma uznale kýve hlavou, když se jí ptáte, co na vaší kamarádku říká (a když vám na mámině názorů záleží, je to krásný pocit, že je to kamarádka, kterou mi schvaluje! Po tolika letech, žádné výhrady, žádné: "Je nevychovaná!" nebo "Nelíbí se mi, že dělá tohle a tohle…"). V noci propovídáte každou vteřinu a i když usínáte, vždycky vás napadne, co rozebírat. Od Harryho Pottera, přes můj odpor k hadům, po UFO a veleváženého Briana. A pochválíte jí asi tak 30x, že má pěkné zuby (:D).

Nejhorší pocit je, když se s ní loučíte znovu na hlavním nádraží, ona nasedá do vlaku směr Morava a vy máte znovu ten hnusný pocit, že nemůžete být s někým, kdo je vám podobný, koho si ceníte za jeho slova, velká gesta a to, jak vás má rád. To, že na vás má rád (snad) úplně všechno, tak jako vy na něm. A nezáleží na tom, jestli se vidíme každý den, každý měsíc nebo jednou za rok. To: "Mám tě ráda".
Kdyby se mě někdo zeptal, jestli bych do toho šla znovu, znovu jí poznávat, být s ní jen přes mobil a internet a znovu moci strávit ten skvělý den (ve kterém jsem nestihla říct všechny mé DÍKY za to, co pro mě udělala), řekla bych, že beru všema deseti!

Agi? Byl to ten nejbáječnější pocit, mít tě aspoň jeden den vedle sebe (myslím, že Mistr na nás myslel celý den v Miami ♥). Děkuju za to, že jsi udělala všechno proto, abys splnila "náš sen", který byl skutečností. Děkuju za to, že tě JÁ můžu znát, za to že jsi a za to, jak báječná umíš být, i přes ty naše občasné chmury.
Ty víš, jak moc Tě mám ráda, opatruj Hanse, Alexandrovi dej kostičku čokolády a usměj se, protože tvoje zuby jsou prostě krásný ;-) :P

101TI1001D - shrnutí 2012

3. ledna 2013 v 20:40 | °Sajü° |  Sajü
Na mém projektu 101 věcí v 1001 dnech jsem začala pracovat v září a jsem se sebou nesmírně spokojená, neboť se mi daří vyškrtávat věci z mého listu přání a věcí, co chci udělat nebo zažít!^^ Vlastně… když jsem tenhle malý seznam dělala, ani trošku mě nenapadlo, že se mi bude dařit tak dobře. Přestože mám před sebou dalších pár let makání na tomhle skvělém listě, již hodně věcí mám zaškrtnuto jako splněné a mnoho z nich se blíží do svého finishe!:-) Proto jsem se rozhodla udělat krátkou rekapitulaci věcí, které se mi podařilo splnit do konce roku 2012!^^ Kdo by se chtěl podívat znovu na mojí práci, nic mu nebrání v rozklinutí tohoto odkazu nebo odkazu v nabídce menu!;-) Zjistila jsem, že spoustu z těch věcí, které jsem si napsala, nebudou být moci splněny, jako například vidět Anise live (přestože jsem na jeho koncert měla jet v dubnu do Berlína, ale jaksi to nevyšlo) nebo jít na koncert Revolverheld, kteří se mi zatím rozpadli, proto můžu na jejich koncert chodit jen přes DVD A i tak si ho maximálně užívám s nim ;-) A tady je prosím těch pár věcí:

č. 16: Naučit se jíst čínskými hůlkami / 18.10.2012 - tento úkol se mi dařilo cvičit týden, podle jakési předlohy na internetu, než jsem se na to vybodla, zvolila jsem si svou taktiku držení hůlek a jde mi to s nimi nadmíru dobře ;-)
č. 34: Koupit si černý lak na nehty / 12.10.2012 - pro někoho možná až moc snadné, pro mě horor. Nemohla jsem nikde sehnat lak, který by dobře kryl a držel a k tomu všemu, aby byl černý. Kdykoli jsem se dostala k lakům od Essence, černý byl vyprodaný nebo zrovna divný ;-) Stačilo jednou zajít do drogérie s Lenou a lak byl v mém košíku.
č. 39: Jít do kina s Lucí na "Rozbřesk" / 15.11.2012 - úkol splněn a rovnou dvakrát, prosím!:-)
č. 46: Dát si alespoň 6x sushi / 8.12.2012 - můj cíl splněn a musím říct, že jsem si našla i zálibu v jednom druhu, s krevetama. To je myslím to nejchutnější sushi, který existuje. A dalším topem je pro mě s lososem a okůrkou Už teď se těším, až si dám znovu a budu si tu kombinaci vychutnávat ;-) Je vtipné, že ještě před rokem a půl se mi z toho dělala špatně a teď to můžu jíst pořád
č. 55: Jet v luxusním autě / 1.12.2012 - mé prosby byly vyslyšeny a přestože se nejednalo o žádné Audi TT, R8 nebo Porche, vezla jsem se ve zbrusu novém Škoda RAPID, který ještě nebyl vpuštěn na silnice a náramně jsem si jízdu do Drážďan užila^^ Bylo to asi to nejluxusnější a nejpohodlnější auto, ve kterém jsem jela!:D
č. 64: Najít perfektní outfit / 30.10.2012 - někdo myslí, že to nelze, ale vězte, že já ho našla!:D Zamilovala jsem se do mého hnědého svetru, v kombinaci s černým tílkem, džínama a druhý je v červeném svetru, s bílým tílkem Lepší kombinace není a cítím se v tom líp, než v pyžamu
č. 65: Jít na NĚJAKÝ kurz / 8.9.2012 - den po uveřejnění mého listu jsem se ocitla na kurzu Indické masáže hlavy s Deni a bylo to úžasné!;-)
č. 66: Zapamatovat si své telefonní číslo / 11.9.2012 - pro někoho hračka, pro mě obtíž. Před třemi lety jsem dostala novou sim-kartu s novým číslem a já nebyla schopná, si těch pár čísel vrýt do paměti, neboť jsem si ho neustále a stále pletla s mým starým!^^ Po jednom dni jsem se ho naučila perfektně!:D
č. 70: Jít na masáž / 19.10.2012 - maminka mě po roce a půl vytáhla konečně na Hydro jet masáže a šla bych na těch patnáct minut odpočinku klidně znovu
č. 82: Strávit noc u Lucy / 14.11.2012 - úspěšně splněno
č. 84: Zpívat karaoke / 14.11.2012 - opět při nocování u Lucindy
č. 87: Naučit se pozdravit a rozloučit v turečtině / 7.11.2012
č. 89: Vypsat 50 míst, které chci navštívit + napsat o tom článek / 10.9.2012 - článek ZDE
č. 90: Koupit mamce talíř, který jsem rozbila / 25.11.2012
č. 94: Projet se s Lůcou v autě / 1.12.2012 - a skutečně je dobrá řidička
č. 96: Podívat se do Vánočního Nürnbergu / 8.12.2012 - jeden z těch lepších výlatů s rodinou, a článeček nachystán k uveřejnění! :-)

Ein glückliches neues Jahr ;-)

1. ledna 2013 v 0:00 | °Sajü° |  Sajü
Čím víc jsem starší, tím víc mám pocit, že ty roky ubíhají!:-) Možná to zní jako ubohá fráze, ale opravdu to tak cítím. Někdy mi připadá, že den ubíhá jako voda, ale co potom rok? Je to jako včera, kdy jsem na Nový rok přijela domů ze Silvestrovské party a říkala si, že si žádná předsevzetí jednoduše dávat nebudu, jelikož se stejně nesplní. Dnes sedím, přemýšlím jaké předsevzetí si udělím a které hned 1.1.2013 (to číslo se píše tak hrozně!) zruším ;-)

Celý rok byl hektický, napjatý, plný změn, plný vztahů, vzpomínek a zášti, zároveň byl plný přátelství a lásky. Kdybych měla shrnout rok 2012 do jedné věty řekla bych: "Mohlo být hůř!". Vlastně po kratším přemýšlení to byl vcelku dobrý rok. Prožila jsem toho hodně. Od ztráty velkého přátelství (či lásky, nazývejme to, jak chceme), po znovunavrácení přátelství s Deni ;-) Celý rok mi vlastně přinesl spoustu přátel, což bych si ještě před pár měsíci ani netipovala. Začalo to Agátkou, se kterou jsem se stala spřízněnou. Bylo neuvěřitelné číst její dlouhé e-maily, vrtět hlavou nad tím, jak neskutečně jsme si podobné v mnoha směrech a moci jí pomáhat :-* (ještě neuvěřitelnější mi připadá, že za 4 dny jí poprvé po roce uvidím, obejmu a budu poslouchat její smích naživo). Mé přátelství s Lenou se prohloubilo a mám pocit, že rozumět si s někým tak dobře v mnoha směrech, je nyní téměř zázrakem. Znovu jsem spojila ztracené nitě s mojí Alex (B-Kay) ze Slovenska a já nechápu, proč nás tohle nenapadlo už před x lety ♥ A vrátila se Deni z U.S. a prožila jsem s ní opět krásné jaro i léto!^^ A s Luckou je to jedna báseň. Neumím si představit den, bez blikání jejího jména na mobilu, když mi volá Zadara.

Neopomenu zmínit, že jsem zabrouzdala i v roce 2012 zcela 2x do Berlína, na jaře se ségrou a v létě s Lenou, zamilovala jsem si to město snad ještě víc (pokud je to vůbec možné!) a podívala jsem se také po několikáté do Drážďan a poprvé navštívila Nürnberg ;-) Úspěšně jsem dokončila 3. ročník střední školy a nastoupila v září do ročníku 4., který pro mě znamená vstup do nového života. Byla jsem v létě na jednom z nejlepších koncertů všech dob "Foo Fighters" a nechala jsem se podruhé tetovat na stranu ruky ♥ Pokud se stalo ještě něco závratného, ráda doplním, ale mám pocit, že nic jiného jsem neprožila, co by stálo za zmínku!:-)

Jaký ale bude rok 2013? Říká se, že číslo 13 je číslem nešťastným. Uvidíme, co se stane v následujících 12ti měsících a já Vám tedy všem přeju, aby vstup do nového roku byl tak skvělý, jak by měl být. Neboť heslo: "jak na nový, tak po celý" může v tomto případě záhadně platit ;-) Přeju Vám, aby rok 2013 přinesl spoustu zdraví do Vašich rodin, mnoho lásky do Vašich srdcí, aby se vyplnily tajné sny a aby jste nepřestali číst můj skromný blog!^^ A sobě si sobecky budu přát to samé s tím, že si v duchu přeji, aby to zdraví zasáhlo hlavně mou milovanou maminku a ještě víc sobecky, aby se v létě povedlo to, o co budu usilovat!

Tak tedy naposledy: