Květen 2013

Zum letzten Mal :-)

27. května 2013 v 17:31 | °Sajü° |  Bilder Leben
Je to jako včera, co jsem podepsala smlouvu a přitom uběhly dva měsíce. Odjíždím za 4 dny, a já si snažím užít každou vteřinu, kterou můžu strávit s lidmi, které mám ráda. Kterých si cením, které pro mě něco znamenají...

Je zvláštní, opouštět něco, co tu mám. Někoho, koho tu mám. O kom vím, že mě vždycky dokáže rozesmát, naštvat, obejmout a kdo mě má rád. Komu na mě záleží. Je to JEN pár kilometrů, nestěhuju se na druhou stranu planety a přesto mi je úzko když myslím na to, že některé chvilky nebudu zažívat právě s nimi a zároveň se těším na novou etapu života, která mi začíná. Zvláštní...

Nejlepší poslední grilovačka s těmi nejlepšími, v nejkrásnějším bytě s nejkrásnější zahrádkou

Nejlepší zmrzlinový pohár, nejlepší pizza a úžasná osoba (a aspoň jednou jsme se měly dobře!:D)

Dostala jsem Coca-Calu s tajnou přísadou Sandry ;-) (a just, dort od mamky byl 1000x lepší, než od nějakého Hájka!) ^.^

A na závěr, naše poslední kafe s tou nejlepší, která existuje! :-* Ano, a naučila jsem se šít a přisívat knoflík = šitíčko na dlouhou cestu v autobuse :D

Zbožňuju je! A nezáleží na tom, kolik kilometrů budu daleko. Pořád to budu já & oni

Abitur in der Tasche ;)

23. května 2013 v 14:43 | °Sajü° |  Bilder Leben
Poslední tři týdny se točily v podstatě kolem toho samého - učení, hokej, učení, učení, hokej… mohla bych takhle pokračovat na celou jednu A4^^ Byly to tři nejkrutější týdny v mém životě a co se mojí osoby na škole týče. Byly to nervy, neuvěřitelný stres, že jsem ve skluzu a nic nestíhám. Opak je ale pravdou a já můžu s úsměvem oznámit, že jsem to úspěšně zvládla a jsem na sebe neskutečným způsobem pyšná! Jsem hrozně ráda, že je to za mnou, že jsem odmaturovala na tak perfektní známky, že mám z ekonomiky za 1 a mohla jsem si tak odškrtnout několik cílů, z mého seznamu! ;) [mimochodem, pořád na něm pracuji!;)]. Nevím, čeho jsem se tolik bála, jelikož to bylo úplně obyčejné "zkoušení" a moje nervozita po prvním předmětu opadla! :) A i když jsem říkala ještě v úterý večer, že bych si to dala znovu, teď to beru zpět :D Jsem šťastná, že je to za mnou! :)
Během těch tří týdnů, kdy jsem vyšla z baráku jen nakoupit s mamkou, jsem se snažila o volných chvilkách fotit a nakonec mi z toho vzniklo několik celkem pěkných fotek a jelikož jsem už dlouho nedělala fotkový článek (které já miluju), rozhodla jsem se je dát dohromady a uveřejnit tady!^.^

Já doufám, že si užíváte to jaro-podzimní počasí a je vám fajn, tak jako je fajn mě.
Brzy s dalším článkem naviděnou! ;)

hokej, hokej, hokej!... / můj "nový" a milovaný
ekonomika / zbožíznalství (a just, oba za 1!!!^.^)

nejlepší Müllermilch všech dob v té nejlepší kombinaci ♥/ KONEČNĚ salát s mozzarellou! ♥
za maturitu ♥

karafiát, který vydrž vypadat měsíc stejně / Sa-ü se chystá odjet... ♥ (noch 8 Tage)

Glasperlenspiel - Beweg Dich Mit Mir

14. května 2013 v 16:04 | °Sajü° |  Interpreti
Ani nevím, kdy naposledy jsem si stáhla nějaké album, které se mi líbilo od první písničky, až po tu poslední. Tuším, že to nejspíš bylo "AMYF" od Bushida ♥ Po dlouhé době jsem objevila novou písničku od "Glasperlenspiel" - nevím, kolik z vás tuto skupinu bude znát, ale jejich písničky mají rozhodně něco do sebe. Alespoň já jsem došla k tomuto závěru, když jsem si po dvou letech, co jsem si říkala, že to nebude nic moc, stáhla jejich první CD "Beweg Dich mit mir". A musím uznat, že jsem byla překvapená a nadšená zároveň. Při mém neskutečně otravném učení, neustálém podtrhávání věcí v ekonomice, jsem potřebovala nějaké odreagování a to mi poskytlo tohle cd. Vydali 10.5. nové a já se neskutečně těším, až budu mít příležitost si poslechnou i to nové a zjistit, jestli je tak perfektní jako to první ♥ Je to popík a působí na mě neuvěřitelně energicky a pozitivně, což v těchto hektických dnech potřebuji ^.^ Takže - kdo má rád pop, německou hudbu, určitě neudělá špatně, když si tu hudbu alespoň poslechne ;)

1. Alles auf Anfang ♥
2. Echt
3. Ich bin ich
4. Dein Geheimnis ♥
5. Magnetisch
6. Freundschaft ♥
7. Herzschlag ♥
8. Ich hol Dich hier raus ♥
9. Beweg Dich mit mir
10. Das gleiche ♥
11. Traumschiff
12. Tanzen
13. Weit weg


Die Zeit läuft immr schneller

8. května 2013 v 2:52 | °Sajü° |  Sajü
Je divné, jak se člověk postupem času tak hrozně výrazně mění. Nejde jen o vzhled (= který u mě bohužel, možná díky bože, zůstává pořád stejný), ale o celkovou změnu osoby. Během dozpívání se většina lidí hledá, nevyzná se v sobě a ztrácí se. Já měla vždycky pocit, že od svých třinácti zůstanu na věky věků stejná. A mýlila jsem se.

Vzhled zůstává; aneb. pořád jsem stejně malá, pořád mám hnědé vlasy a dětský výraz v obličeji. Nechápavě otevírám pusu, když na mě někdo mluví a já mu nerozumím, směju se na plné pecky, ale přesto se staly zásadní změny v mém životě. Trička s potiskem jsem dávno vyřadila ze svého šatníku a moje kdysi barevná škála triček se změnila v celkem obyčejné kousky, které sem tam probarví nějaký výrazný top. Ale kačenku na pánvičce, Tweetyho, motýlky apod., by se u mě hledaly už jen těžko (= přesto ano, POŘÁD a STÁLE toužím po tričku tučňáka, jak hraje minigolf!). Projíždím si hudbu, kterou jsem přesunula z PC konečně do notebooku, promazávám, poslouchám… a nevím, zda se mám usmívat nad hromadou vzpomínek, které se mi vynořily v hlavě, nebo být zaražená. Rok 2006-2011 = tolik depresivní, pomalé, líně se táhnoucí hudby jsem snad ještě u nikoho neviděla (= a že já ráda projíždím složky s muzikou na počítačích a jiných zařízeních, mých blízkých). Jedna pomalá vedle druhé, jedna ufňukanější než druhá. S tragickými texty, monotoní kytarou, klavírem nebo houslemi. Naskakuje mi husí kůži jen nad tím, jak na mě ona hudba působí teď a i přestože s tím mám spojenou velkou část své minulosti, aniž bych se dlouze rozmýšlela, jediným kliknutím jsem se jich zbavila ve virtuálním odpadkovém koši. A potom rozkliknu složku 2012 a 2013, podívám se, kolik cd se tam nachází a cítím se jako úplný blázen, v porovnání s tím, čeho jsem se před chvilkou zbavila. Je to samá veselá písnička za druhou, samé pozitivní texty a moje nálada se okamžitě mění v naladěnou a ne nenaladěnou.

A tak mě napadá, jak moc se ještě změním za další pár let?
Co všechno se změní v té "jiné etapě" mého života, která je přede mnou a která mě nedočkavě zve do své pohodlné a příjemné náruče?

Ani ve snu by mě nenapadlo, že jediný rozpad jakéhosi podivně vyhlížejícího vztahu, dokáže člověka natolik ovlivnit, natolik změnit a obrátit svůj životní styl jiným směrem.

Bude to znít možná místy komicky, vzhledem k tomu, že za necelé dva týdny mě čeká maturita, ale přála bych vám zažít ten pocit, kdy se můžete volně nadechnout, zahodit ten tíživý pocit, o kterém jste mysleli, že tam ani není a usmívat se. Nad sebou sama.



Ende der Geschichte :)

5. května 2013 v 1:02 | °Sajü° |  Sajü

Je toho spoustu, o čem bych ráda chtěla na blogu psát, ale ještě se toho zdržím! :) Jednou; a myslím, že to bude již brzy, ten čas beztak přijde!^^

Moje 4 roky na střední škole byly ukončeny v úterý posledním zvoněním (a samozřejmě mě čeká ještě ústní část maturity), ale… je to zvláštní pocit vědět, že nemusím ráno vstávat do školy, že 4 roky utrpení nad matikou jsou dávno pasé a že už některé ty děsně "milé" učitele nikdy neuvidím!^^ V pondělí u mě spala Lucka, poprvé a myslím že i bohužel naposledy, a náramně jsme si to užily vytvářením kladiv, který pasoval k našemu "kostýmu" na poslední zvonění, koukáním na "Co je Andy?" a "Špionky". Ano, opravdu jsme dospělé, za dveřmi na nás mává maturita a koukáme beze studu na kreslené pohádky z Foxkids!:) Vychutnávaly jsme si každou vteřinu, kterou jsme spolu mohly být a jinak tomu nebylo ani v úterý.
Čekala jsem něco velkého, hromady krokodýlích slz; spoustu kapesníčků a naprosto hysterický záchvat, ale zvláštní - nic z toho nepřišlo. Neukápla ani slza, na rukou mi nestál ani jeden chlup, když se s námi zástupkyně loučila v rozhlase a přála nám štěstí u maturit. Nic. Tak trošku mě to vyvedlo z míry, ale nakonec jsem se z toho brzy oklepala a byla jsem první, kdo začal hulákat po celé škole^^

Nakonec na mě přesně ten "divný pocit" padl doma, kdy jsem přijela mokrá od hlavy až k patě a seděla jsem na vaně. Hlavou se mi honila jedna podivná myšlenka za druhou, a já netušila za jaký konec to mám chytit. Zda fňukat nad tím, že se musím učit na maturitu, která je za chvilku, nebo fňukat, že ty lidi pak už neuvidím, že skončí to "dětství" a nastane úplně jiný směr, jiná etapa mého života! :) Všechny ty 4 roky byly něčím perfektním, něčím šílený. Prožili jsme toho spolu tolik - od seznamování se v prvním ročníku, přes hádky, křik, nadávky, pomluvy, až po úplný konec, kdy jsme se téměř všichni sblížili natolik, že jsme se informovali o věcech, které by toho druhého ani tolik zajímat nemuseli! :) Byla to jedna z těch "lepších" etap, za kterou se pomalu, ale jistě uzavírají velká těžká vrata a ke které se budu moci vracet jen ve svých vzpomínkách. Už nebude žádné: "Sejdeme se nahoře u Paula?" - ráno s Luckou, už nebude žádné: "Ta byla zase mokrááá!" - když mi dá při loučení pusu na čelo. Už nebude žádné: "Rozumíš tomu? Protože já ne!" - s falešným úsměvem na rtech a retardovaným pokyvováním hlavy, alá všemu rozumím. Už nebude žádné: "As long as you love me" - od kluků, ani žádné objímání se, když máš zrovna náladu se mazlit.

Všechno je najednou pryč a já se s úsměvem můžu jen ohlížet, jelikož to byly jedny z nejbáječnějších let, které jsem mohla prožít. S přáteli, bez přátel, s láskou i bez lásky.

Přesto všechno, jak moc mi ty některé chvíle budou scházet, těším se na etapu, která přijde po téhle. Na etapu, kdy si půjdu za svým snem a budu žít svůj život jinak. I tak - děkuju jim za to, že chápali, jaká jsem.

And that's who i am!

1. května 2013 v 15:14 | °Sajü° |  Bilder Leben
Jakožto neuvěřitelný závislák na tumblr, jsem nedávno přidávala články o mých snech, které bych chtěla zažít^^ A ano, propadla jsem i mánii a neuvěřitelně ráda vysedávám jen tak ve chvilce "nic nedělání" na stránce "andthatswhoiam"^^ Přijdou mi tyhle nápady neuvěřitelně motivující. Je to pár měsíců, co jsem na článek narazila u mojí BKay a já dlouho přemýšlela, že bych něco takového udělala i já, než se mi nahromadilo pár obrázků, které mě vystihují. A proč je nevyužít k vytvoření článku na blog, aby to tu nebylo tolik prázdné?^^ Vystihují mě a ukazují kousek mé osoby a možná v tom najdete inspiraci i vy!;-) Ne jen já.